Co autor článku o autorském zákonu neuvedl

Slovácké noviny, 14. února 2001, str. 7

Slovácký noviny ze dne 7. února 2001 otiskly velmi zajímavý a poučný článek, který se zabýval novelou autorského zákona. Autor se výstižným způsobem pokusil vylíčit povinnosti pořadatelů kulturních a společenských (příp. pronajímatelů prostor, kde se tyto akce konají). Nicméně, když celý autorský zákon prostudujete, zjistíte kromě spousty povinností, omezení a silné regulace celé oblasti, na kterou může mít každý z nás svůj vlastní názor, že zákon obsahuje také ustanovení, která mohou být pro pořadatele některých kulturních akcí - především pak takových akcích, při nichž nejde o výdělek, nýbrž o zachování tradice, folklorní zvyklosti či podobnou událost - velmi zajímavé.


Autorský zákon mluví v § 3 o oblastech lidské tvorby, na které se autorský zákon nevztahuje. Pro nás je důležité ustanovení písmene b), které říká, že: "ochrana podle práva autorského se nevztahuje na výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu". Jinými slovy by se tedy dalo říci, že pokud budu veřejně presentovat výtvory tradiční lidové kultury (tedy většinu folklorních akcí), u nichž však není známo jméno autora, nevztahuje se na mě povinnost hradit poplatky za užití chráněného díla, protože toto dílo chráněno není.


Dalším zajímavým ustanovením je § 35 odst. 1), které stanovuje, že "do práva autorského nezasahuje ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech". Nám všem je asi obecně znám význam pojmu "náboženský obřad", ale co je myšleno termínem "občanský obřad", to zákon nestanoví a domnívám se, že je velmi těžké vyvodit příslušnou právní interpretaci z obecného úsudku, neboť každý z nás by mohl pod tímto pojmem spatřovat něco jiného. V této části je novela autorského zákona velmi děravá a nejednoznačná, ale i přesto se domnívám, že by v ní mohli mít organizátoři např. nevýdělečných folklorních zvyklostí svoji oporu, jež by mohla tyto akce vyloučit z dikce autorského zákona (až na oznamovací povinnost akce podle § 100 odst. 6)


Nejsem však specialistou na autorské právo a byl bych nerad, aby se o tento můj ryze osobní názor, který pramení ze studia autorského zákona, stal mečem v bojovém tažení proti dodržování autorského zákona, ale rád bych tímto otevřel právní i společenskou diskusi nad problémem, jakým je nesmyslné účtování autorských poplatků např. pořadatelům folklorních zvyklostí, dětských besídek, nevýdělečných veřejných setkání přátel, apod. Respektuji autory a jich právo na zpoplatnění užívání jejich děl, ale vše by mělo mít své rozumné hranice. A ty bychom měli najít.



Michal Dvouletý
m.dvoulety@seznam.cz