Co autor článku o autorském zákonu neuvedl
Slovácké noviny, 14. února 2001, str. 7
Slovácký noviny ze dne 7. února 2001 otiskly velmi zajímavý a poučný článek, který se zabýval novelou autorského zákona. Autor se výstižným způsobem pokusil vylíčit povinnosti pořadatelů kulturních a společenských (příp. pronajímatelů prostor, kde se tyto akce konají). Nicméně, když celý autorský zákon prostudujete, zjistíte kromě spousty povinností, omezení a silné regulace celé oblasti, na kterou může mít každý z nás svůj vlastní názor, že zákon obsahuje také ustanovení, která mohou být pro pořadatele některých kulturních akcí - především pak takových akcích, při nichž nejde o výdělek, nýbrž o zachování tradice, folklorní zvyklosti či podobnou událost - velmi zajímavé.
Autorský zákon mluví v § 3 o oblastech lidské tvorby, na
které se autorský zákon nevztahuje. Pro nás je důležité
ustanovení písmene b), které říká, že: "ochrana podle
práva autorského se nevztahuje na výtvory tradiční lidové
kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li
o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové
dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu". Jinými
slovy by se tedy dalo říci, že pokud budu veřejně
presentovat výtvory tradiční lidové kultury (tedy většinu
folklorních akcí), u nichž však není známo jméno autora,
nevztahuje se na mě povinnost hradit poplatky za užití chráněného
díla, protože toto dílo chráněno není.
Dalším zajímavým ustanovením je § 35 odst. 1), které
stanovuje, že "do práva autorského nezasahuje ten, kdo
nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských
obřadech". Nám všem je asi obecně znám význam pojmu
"náboženský obřad", ale co je myšleno termínem
"občanský obřad", to zákon nestanoví a domnívám
se, že je velmi těžké vyvodit příslušnou právní
interpretaci z obecného úsudku, neboť každý z nás by mohl
pod tímto pojmem spatřovat něco jiného. V této části je
novela autorského zákona velmi děravá a nejednoznačná, ale
i přesto se domnívám, že by v ní mohli mít organizátoři
např. nevýdělečných folklorních zvyklostí svoji oporu, jež
by mohla tyto akce vyloučit z dikce autorského zákona (až na
oznamovací povinnost akce podle § 100 odst. 6)
Nejsem však specialistou na autorské právo a byl bych nerad,
aby se o tento můj ryze osobní názor, který pramení ze
studia autorského zákona, stal mečem v bojovém tažení proti
dodržování autorského zákona, ale rád bych tímto otevřel
právní i společenskou diskusi nad problémem, jakým je
nesmyslné účtování autorských poplatků např. pořadatelům
folklorních zvyklostí, dětských besídek, nevýdělečných
veřejných setkání přátel, apod. Respektuji autory a jich právo
na zpoplatnění užívání jejich děl, ale vše by mělo mít
své rozumné hranice. A ty bychom měli najít.
Michal Dvouletý
m.dvoulety@seznam.cz