Odložená reforma

Ekonom č. 4 / 2002, str. 6

Zahráváme si s ohněm, když odkládáme tak nezbytnou reformu. Rektoři nejedné veřejné vysoké školy hlásí, že nemají dostatek prostředků, aby zajistili nejen důstojný provoz, ale hlavně aby dále rozvíjeli úroveň českého vysoké školství v kvalitativní i kvantitativní míře. Uvědomme si, že dnešní společnost znalostí je právě determinována vzdělanostní úrovní obyvatelská, jeho schopností pracovat s informacemi a také se celoživotně vzdělávat, v čemž je základ konkurenceschopnosti každého z nás, ale i státu jako celku.

A stát? Stát hraje mrtvého brouka. Z úst pana ministra Zemana sice slyšíme, že za vlády sociální demokracie došlo k největšímu růstů výdajů do školství, včetně terciálního sektoru, ale na druhou stranu z vysokých škol slyšíme: "Stále jsme pod úrovní zemí OECD! Je třeba reformovat systém financování vysokého školství!" Je to začarovaný kruh, kdy si jednotlivé strany přehazují horký brambor a nikdo z nich se nechce o něj popálit.

A v okamžiku, kdy bez ohledu na politikou hru a její často pochybné manévry se podařilo týmu pana poslance Petra Matějů předložit návrh zákona o změně financování studia na vysoké škole, je situace ještě více vyhrocena, tentokrát však na politické úrovni. Poslanec Matějů se stává nepohodlným v předvolebním boji, neboť sám motivován snahou dosáhnout zlepšení současného žalostného stavu rozehrává donkichotský boj a bez toho, aniž by se ohlížel na v Česku zaužívané politické "nevybočování", předkládá zákon, který zavádí něco, co má silný politický náboj a je v politické hře strategickým faktorem - zavádí školné. Avšak školné, které je zasazeno do promyšleho systému půjček, sociálních kompenzací reflektující sociální a majetkové poměry studenta, systému, který zrovnoprávňuje mimo jiné i postavení studentů soukromých vysokých škol a hlavně který nastartuje vícezdrojové financování terciálního sektoru a přivede tak více peněž do vysokých škol.

Tím se však konsensus na tuto problematiku, který se pomalu, ale jistě rodí u odborné veřejnosti (např. Česká konference rektorů, Rada vysokých škol), rozpadá v očích naší politické elity. Zákon poslance Matějů smetla ze stolu vláda (aby ne, vždyť musí být loajální k názorům svého ministra školství!), US-DEU ústy stínového ministra školství pana poslance Mareše říká, že novela je předčasná a má spoustu chyb, ostatní politické strany si nechávají prostor pro politické manévrování. A jak to může dopadnout? V té horší variantě poslanci předkládaný návrh úplně zamítnou. Bude-li konstelace příznivější, schválí jej v prvním čtení a pak jej decentně a potichoučku "utopí" v příslušných výborech do té doby, než problematika školného bude politicky výhodná. A taky proč ne? Přece ctihodní páni poslanci nebudou prosazovat něco, co není pro ně politicky ziskové, co je obecně sporné a před volbami situaci zbytečně komplikující!


Michal Dvouletý
e-mail: m.dvoulety@seznam.cz