Co přinese novela zákoníku práce

Velkomoravský Kurýr, 9. května 2000, str. 13

Bouřlivé diskuse, horečná jednání vlády, odborářů a zástupců zaměstnavatelů, politicko-stranické manévry a mimo jiné i prorokovaní katastrofických scénářů předcházely a v konečné fázi také provázely projednávání novely zákoníku práce. I přes odmítavý postoj ODS se Poslanecká sněmovna nakonec vyslovila pro vládní návrh novely tohoto zákoníku a tak od 1. ledna příštího roku bude vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem určovat nový soubor pravidel.

Mezi nejvýraznější změny, které byly provedeny, patří bezesporu posílení role a ochrany zaměstnanců. Kromě obligatorního práva na stejné odměňování pro muže i ženy a zákazu diskriminace z důvodu rasy, sexuální orientace, věku či přesvědčení se nově zavádí také zákaz postihovat či jinak znevýhodňovat zaměstnance v případě, že se domáhá svých práv, vyplývajících z pracovněprávního poměru. To dává zaměstnanci do ruky velmi silnou zbraň v boji proti neférovému a někdy až vyděračskému chování zaměstnavatelů, kteří často zneužívají své autority plynoucí z neustále vzrůstající finanční a v podstatě i existenční závislosti pracovníků.

Věřenost s radostí přivítala prodloužení základní dovolené na čtyři týdny, což však na druhou stranu přinese nemalé problémy zaměstnavatelům, kteří poskytovali jen třítýdenní dovolenou. Ti budou muset pro ně takto chybějící týden nějak vykompenzovat. Otázkou však zůstává, na úkor čeho tak udělají. Z největší pravděpodobností na úkor mezd pracovníků nebo jednoduše zvýší ceny svých výrobků či služeb. Kritici novely poukazují na to, že toto institucionální navyšování nákladů povede ke snížení konkurenceschopnosti českých firem na světových trzích a mnohým z nich to může dokonce "zlomit vaz". Výsledkem by pak nebylo plánované snížení nezaměstnanosti, ke kterému má nový zákoník práce přispět, nýbrž pravý opak. Novela dále přináší právo zaměstnanců na veškeré informace, které se týkají podniku, ať již jde o systém odměňování a školení, ekonomickou situaci, hospodářské výsledky, rozvoj či samotnou budoucnost podniku, apod. Zákon zachází až tak daleko, že umožňuje zaměstnancům nahlédnout do všech dokladů (včetně účetních) a dokonce i do obchodních smluv. Velkým nebezpečím pro firmy se zde může stát prozatím právně nezabezpečený únik informací v případě, že by chtěli zaměstnanci tohoto práva zneužit. Zákonem stanovené limity přesčasů a pracovní pohotovosti narazily po provedené novelizaci zákoníku práce na velkou kritiku především z řad lékařů. Nemocnice a jiná zdravotnická zařízení totiž velmi často využívají těchto forem organizace práce a nově stanovené limity pro ně znamenají nepřekonatelnou překážku. Vždyť sama lékařské profese je postavena na režimu jisté časové neohraničenosti. Jen doufejme, že zákonodárci poupraví toto své "přehlédnutí" a nikdy nenastane absurdní situace, že by se např. při operaci museli vystřídat lékaři, protože právě přečerpali limit na práci přesčas.

Novelou zákoníku práce se podařilo naší zemi dosáhnout vítaného konsensu v oblasti, která je velmi citlivá (a proto je také pod silným drobnohledem Evropské unie) a znovelizovat zákoník práce do takové podoby, která splňuje základní evropské směrnice. Ovšem již nyní je mu vytýkáno, že přesahuje rámec legislativy EU a že zavádí do našeho státu socialistické pojetí pracovněprávního vztahu. To, do jaké míry vylepší či zhorší vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a jak ovlivní celé národní hospodářství, ukáže až čas. Jedno je však nadevše jisté - tato novela je pouze dočasnou úpravou, neboť si náš plánovaný vstup do Evropské unie vyžádá zcela nová pravidla pracovněprávních vztahů.

Michal Dvouletý