Udrží si penzijní fondy své prvenství?

Velkomoravský Kurýr, 15. května 2000, str. 13

Penzijní fondy se již nerozlučně zařadily do širokého spektra finančních produktů, které nabízejí lidem velmi výhodné dlouhodobé spoření. Zásluhou řady pojišťovacích dealerů a finančních poradců si lidé začali více uvědomovat hrozící kolaps státního důchodového systému a ti, jež si mohli dovolit odložit ze své výplaty alespoň sto korun měsíčně, začali využívat služeb penzijních fondů.

Je si třeba uvědomit, že takové řešením může být řešením prozíravým. Vždyť demografické studie ukazují, že kolem roku 2005 se počet lidí, kteří přispívají do důchodového systému, ustálí na pouhých čtyřiceti procentech A to již nyní se deficit státního důchodového pojištění počítá v desítkách miliard korun. Na snadě je otázka, proč se stále otálí s mnoho let očekávanou důchodovou reformou. Není politická vůle? Nechce se našim politikům dělat razantní a zajisté nepopulární kroky? Chybí peníze? Chybí odborníci ve státní správě, kteří by koncepci připravili? Kdo ví. Jedno je však jisté; nedojde-li k nápravě dnešního stavu co nejdříve (ale také nejkvalitněji), hrozí skutečný kolaps celého systému.

Paradoxní je, že v takto rozbouřených vodách penzijního systému se podařilo českým penzijním fondům rekordně zhodnotit uložené peníze svých klientů, jejichž počet v roce 1999 přesáhl hranici 2 miliónů. Podle analýzy agentury Czech Rating Agency dosáhlo roční zhodnocení vkladů v průměru 6,5 %, což při loňské velmi nízké inflaci (2,1 %) znamená reálné zhodnocení 4,4 %. Porovnáme-li tento výsledek penzijních fondů s průměrnými ročními výnosy z termínovaných vkladů u českých bank, zjistíme, že investice do privátního penzijního připojištění je výhodnější o více jak jeden procentní bod. Tento náskok je umocňován ještě dalšími výhodami, které nejsou do ročního zhodnocení započítány. Jde především o státní příspěvek, který při úložce 500 Kč měsíčně dosahuje výše 150 Kč (tj. 30 %). Dále je to odbourání vnitřní daně z výnosů, kterou nám strhává každá banka z poskytnutého úroku, zato u penzijního spoření se se zdaněním setkáváme až při výplatě důchodu či odbytného (15 % ze zisku). Také řada doplňkových služeb a finančních produktů, které nám fondy nabízejí většinou zdarma, jsou velmi lákavé. Ať je to již flexibilita ukládaných částek, individuální účet pojištěného, klientská karta, pozůstalostní či invalidní penze nebo sleva při uzavření smluv o dalších formách pojištění - vždy je to něco navíc.

A proč byly penzijní fondy v loňském roce tak úspěšné? Analytici se shodují, že hlavním důvodem byla realizace dlouhodobých investic v situaci, kdy byly daleko vyšší úrokové sazby, a také došlo k velmi výraznému nárůstu nových klientů (téměř dvojnásobný přírůstek než v předchozím období). Ovšem otázkou zůstává, jestli si penzijní fondy udrží své prvenství i v letošním roce. Situace na finančních trzích již není tak příznivá, rozkolísanost světových kapitálových trhů se stává pro dlouhodobé investice velmi nebezpečnou a od 3. května vstoupila v účinnost i novela zákona o penzijním připojištění, která podstatně mění podmínky spoření (např. výplata důchodu až od 60 let věku, minimální doba spoření 5 let, možnost odečíst částku měsíční úložky, která přesahuje 500 korun, od základu daně z příjmu, apod.). To vše může nikoliv tragicky, ale nezanedbatelně snížit reálné zhodnocení vkladů, což připouští i Asociace penzijních fondů. Na druhou stranu však zde podle agentury Czech Rating Agency existuje prostor, kde mohou penzijní fondy ušetřit. Jde především o provozní náklady a zejména pak o výdaje na získání klientů, které v podobě provizí dealerům dosahují až čtyřnásobku měsíční úložky klienta. Obecně se však očekává, že penzijní fondy budou i v dalších letech dosahovat průměrného dvouprocentního reálného zhodnocení (tj. 2 % nad inflaci).

Michal Dvouletý