Nevěřte obecným receptům

Ekonom č. 39 / 2000, str. 55

Hledáním dokonalosti a receptu úspěchu jednotlivých manažerů i celých podniků se zabývali nejen teoretici managementu v 80. letech, ale také Studentské výzkumné a vývojové centrum (SVVC), které od začátku letošního roku funguje při Evropském polytechnickém institutu, s. r. o. , soukromé vysoké škole.

Toto centrum, které tvoří výlučně studenti vysoké školy, si již při svém vzniku vzalo za cíl přinést neotřelý pohled mladé nastupující generace na nejrůznější problémy v oblasti managementu, marketingu, apod., který však nebude oproštěn od dostatečné profesionality a bude založen na základních poznatcích i moderních trendech. Základní filozofií přitom zůstala uplatnitelnost získaných poznatků a jejich použitelnost v podnikatelské praxi. SVVC pracovalo během uplynulého semestru na celkem osmi projektech, z nichž bychom mohli uvést např. výzkum názorových postojů žáků základních škol (cca 800 respondentů), tvorbu publikace popisující podnikatelské prostředí v různých zemích světa nebo např. participace na přípravě nové marketingové koncepce Evropského polytechnického institutu, s. r. o. Dalším velmi zajímavým projektem, který byl již úspěšně ukončen, je výzkum, který měl odpovědět na základní otázku: "Jaký je profil úspěšného manažera působícího v podmínkách ČR?". Jinými slovy, výzkumný tým se snažil najít společné povahové, profesní i sociální průsečíky úspěšných vedoucích pracovníků, na základě kterých by pak mohl definovat univerzální recept na úspěch v podmínkách naší republiky.

Svou činnost zaměřil tento tým na tři základní oblasti, ve kterých vyhledával respondenty pro svůj výzkum. Šlo o bankovní sektor, finanční sektor a o uživatele finančního sektoru. I přesto, že studenti museli bojovat s malou ochotou ze strany manažerů, s jejich časovou vytížeností i omezenými zdroji určenými na tento výzkum, podařilo se jim kontaktovat řadu úspěšných top-manažerů. Díky jejich vstřícnému postoji studenti shromáždili velké množství informací např. o respondentových, ale i očekávaných profilových vlastnostech, o požadavcích na své spolupracovníky, o názorové struktuře respondentů v rámci budoucího vývoje jednotlivých oblastí, apod. Na základě důkladné a pracné analýzy těchto dat dospěl studentský tým, pracující pod vedením Jiřího Šafarčíka, k závěru, že odpovědi jednotlivých manažerů byly natolik různorodé a individuální, že nebylo možné nalézt jakýkoliv společný algoritmus. Proto závěrečná zpráva výzkumu zněla jednoznačně: není možné vytvořit něco jako průměrný profil top-manažera působícího v podmínkách České republiky, který by automaticky zajišťoval jak osobní, tak firemní úspěch. Chce-li tedy někdo dosáhnou úspěchu, musí se spíše spoléhat na své vlastní přednosti a silné stránky, než-li slepě kopírovat chování jiných. Ovšem ještě více zajímavým výsledkem tohoto výzkumu je to, že i současná společnost vykazuje tento jev (tedy neexistenci obecného modelu úspěchu), který již popsali teoretici managementu v 80. letech našeho století. Nedošlo tedy k žádnému převratnému vývoji, posunu paradigmatu či vytvoření konsensu v profilu úspěšných řídících pracovníků. Naopak je možné se domnívat, že nůžky mezi hypotetickým modelem úspěchu a reálnou situací se ještě více rozevírají. Dnešní hektická doba neustálých změn vnějšího firemního prostředí nutí totiž manažery k stálým inovacím a to nejen v oblasti výroby či služeb, ale také v oblasti svého vlastního chování.
S dalšími podrobnostmi tohoto, ale i ostatních výzkumných prací Studentského výzkumného a vývojového centra se můžete seznámit na internetové adrese www.vracov.cz/svvc.



Michal Dvouletý
autor je studentem Evropského polytechnického institutu, s. r. o., soukromé vysoké školy
a ředitelem Studentského výzkumného a vývojového centra